+1 431 388 2544 kristinalamperova@gmail.com

Blog

Follow Along

Milá Maminko, 

už je to dlouho co jsme spolu mluvily, tak dlouho, že už si pomalu ani nevybavím tvůj hluboký hlas.
Mami, už jsou to skoro dva roky a já mám v sobě pořád takový vztek. Začínám kvuli tomu chodit na terapii, protože už skoro neumím být milá. Jsem pořád naštvaná, na Tebe, že si se o sebe lépe nestarala, na sebe, že jsem na tebe nebyla milejší, na všechny okolo mně, co ještě mají rodiče a na celý svět za to, že už tu nejsi. 

Mami, tvoje smrt mi vzala naději k lepším zítřkům a všechny jistoty co jsem kdy znala. Dřív to tak nebylo ale teď mám pocit, že už snad nikdy nebudu ty hezké pocity prožívat. Občas mám pocit, že jsem uvnitř mrtvá.

Mami, víš jak jsem se vdala? Nedokážu být milá ani na manžela, naopak si na něm každý den vylévám všechen ten vztek co v sobě mám. Za to, že jsem byla s ním a ne s Tebou když jsi šla na operaci. Za to, že jsem poslední chvíle s Tebou vůbec neprožívala, protože jsem byla zamilovaná a všechno ostatní mi bylo jedno. Mami, když nedokážu být milá na lásku svého života, co se mnou proboha bude? 

Co se stane až umřu já? Všechno skončí, nebo na mě vážně budeš někde čekat? A všechny ty pocity, že jsi se mnou – třeba když řídím v autě a v rádiu začne hrát písnička co si měl ráda.. ty jsou pravé a nebo si to celé vymýšlím, aby to pro mě bylo jednodušší.

Někdy si přijdu jako hrozná troska, jako mamánek, jako naprostá emotivní hysterka, smrt rodiče je přece přirozená a zažije ji každý. Jenže ty jsi odešla naprosto nečekaně, jednu minutu jsme spolu telefonovaly a druhou mi nějaký cizí doktor oznamuje, že jsi umřela. Doteď tryskám slanou vodu, jak říká táta, jen co si ten temný noční telefonát vybavím. Už teď brečím dopředu, co budu jednou dělat až odejde táta? A nechtěj ani abych ti začala psát jak mám infarkt pokaždé když kyblík letí kvůli práci pryč. Když jsem naposledy letěla já, musela jsem se doslova zdrogovat prášky na uklidnění, abych celý let prospala protože já jsem prostě naprosto přesvědčená, že se mi v životě už budou dít jen špatné věci. 

Mami, myslím, že ti teď budu psát častěji. Musím se zbavit vzteku, smutku, viny a prázdnoty a musím se otevřít optimismu, lásce a naději – protože tak by si to určitě chtěla. 

Tak zase brzy maminko. 

Miluju Tě