+1 431 388 2544 kristinalamperova@gmail.com
Select Page

Blog

Follow Along

Poslední sloupek 

 

Milí přátelé,  dnes se chci s vámi podělit o veselou zprávu, už jsem vdaná! Sice to samozřejmě bylo všechno jinak než jsem plánovala, ani termín mi nevyšel ale už nejsem samoživitelka. A proto tyhle naše páteční schůzky skončí. Než vlastně psát nějakou vtipnou nebo smutnou příhodu, ráda bych dnešní sloupek využila jen k tomu abych vám poděkovala za to, že jste se mnou zas a znovu prožívali všechny moje emoce a zážitky.

Když jsme spolu začínali, psala jsem první sloupek o dešti a o tom, jak se mi nechce domů, kde na mě čekal tehdy tří a půl letý syn a jeho chůva. Z deštivého města jsem se stihla přestěhovat nejen do Prahy ale nakonec o dalších šest tisíc kilometrů dál, do kanadského vnitrozemí. Doma už na mě nečeká malé dítě ale velký kluk, který půjde v září do školy a nehlídá ho chůva ale můj úžasný manžel.
Přežila jsem několik zlomených srdcí, osamělou výchovu malého dítěte, změnu v práci, smrt rodiče a sestry a vy jste to všechno zažili se mnou. Je to neuvěřitelné, jak moc se můj život změnil za tak krátkou dobu. A tak si neodpustím jednu moudrost nakonec. Mnohokrát se mi během těch let zdálo, že se už nic nikdy nezmění, že všechno už napořád zůstane tak, jak to je. Většinou takhle přemýšlím ve chvílích, kdy je mi smutno a mám pocit, že nic nefunguje a nic není tak, jak by mělo být. Ale není tvrzení tak daleko od pravdy jako to, že se věci nemění. Já jsem toho živým příkladem.
Mějte se krásně a neztrácejte víru v lepší pátky!