+1 431 388 2544 kristinalamperova@gmail.com
Select Page

Blog

Follow Along

Hezké narozeniny mně..  

Oslavila jsem své dvacáté šesté narozeniny. První narozeniny v mém životě, které se musely obejít bez přání od mámy. Poslední roky to většinou byla buď zpráva přes Skype nebo krátký hovor, začínající větou: “Ahoj kočičko” a zakončený “Miluju tě a jsem na Tebe pyšná”.
Brečela jsem už pár dní před oslavou a čím víc se velký den blížil bylo mi hůř.. Nebudu se snažit nějak přikrášlit fakt, že narozeniny stály za starou belu, obávám se, že už se na ně možná nikdy nebudu těšit tak jako ještě minulý rok, kdy jsem už dopředu nemohla nadšením  spát. Na druhou stranu můj mladý pán už je konečně poprvé dost veliký na to, aby se snažil mi můj velký den zpříjemnit jak to šlo.
Dostala jsem snídani do postele – na tácu přinesl kiwi a ledovou kávu s prskavkou a jako dárek prý bude 26 dní hodný – zatím se už tři dny drží, tak kdyby to vyšlo, byl by to za poslední roky asi nejlepší dárek vůbec. Pro Matěje jsem jeho úžasná maminka já a i když mi dává zabrat, vím, že pro něj znamenám nejvíc na světě. Ztratila jsem mámu ale každý den vidím, jak můj syn roste do naprosto úžasného dospěláka, který mě nepřestává ohromovat. Doufám, že i já jsem ve svých šestadvaceti letech teď už téměř hotová dospělá bytost a že je na mě moje máma někde nahoře stále hrdá. Důvod proč tenhle pátek přicházím s takovým tématem je, že rodina je opravdu nade vše. Jako puberťák jsem nad tím ohrnovala nos, jako dvacetiletá jsem vůbec nechápala co to vlastně znamená a dnes mě mrzí, že jsem s tou svou rodinou netrávila více času. Oslavila jsem dvacáté šesté narozeniny a jsem šťastná, že jsem dostala šanci vybudovat svou vlastní rodinu.
Tak mi držte palce!